Jak model vznikal

Vývoj modelu trval přibližně 4 měsíce. Zpočátku pouze jako zábava na večer, ale velmi rychle zabíral stále více času, až ke konci pohltil zhruba 5 hodin denně. Nevěříte? Tak se pojďte podívat.

Hlavní důvod časové náročnosti byl fakt, že se jedná o ručně vyvíjený model. Tedy sice s pomocí počítače, ale nebyly použity žádné 3D programy. Modely vyvíjené virtuálně pomocí 3D programů mají nevýhodu v tom, že se v nich dá zkonstruovat cokoli, ale výsledek se může ukázat jako reálně z papíru nesestavitelný, nebo alespoň velmi komplikovaný, protože počítač nebere v potaz, že papír má určité fyzikální vlastnosti a vaše zručnost významná omezení.

Naproti tomu, když model navrhujete ručně a každou část i každý spoj si zkusíte mnohokrát a všemi možnými způsoby sestavit z papíru, abyste vybrali ten nejlepší, skládá se výsledek velmi snadno a intuitivně.

Vývoj kola
Kolo je důležité u všech vozidel a u čtyřkolek je to snad nejtypičtější prvek. První verzi kola jsem logicky navrhl kulatou, jak jinak. Čtyřkolka s ním ale vypadala spíš jako kočár. Když jsem udělal kola širší připomínala zase parní válec. Kruh se navíc velmi těžko vystřihoval a lepil.

Chvíli jsem experimentoval s ohnutými díly připomínajícími zakulacený větrník, což vypadalo velmi efektně, ale čtyřkolku to stále nepřipomínalo. Trochu jsem se inspiroval, jak se podobná kola běžně lepí u jiných modelů a byl z toho pravidelný šestiúhelník se zkosenými hranami. Kolo bylo krásně baculaté, ale pořád tomu něco chybělo.

Bylo potřeba udělat kolům hlubší disky. Způsobů jak toho dosáhnout byla opět spousta, ale jako nejefektivnější se ukázal jen jeden, a to přidělání disku zevnitř, aby zvenku bylo vše krásně hladké. Ukázalo se ale, že se tím velmi komplikuje nasazení kola na nápravu. Předělal jsem tedy systém skládání kola tak, že po celou dobu zůstává otevřené a na konec se pouze zaklapne víčko s diskem.

Instrukce a návody
Podobným vývojem si prošla většina součástek. Když už byl model celkem doladěný, objevil se nový problém. Já jako vývojář jsem dokázal čtyřkolku složit skoro poslepu, ale protože tou dobou jsem ji chtěl nabízet i ostatním lidem, bylo potřeba doladit stavební značky. Aby bylo jasné, kde se má co ohýbat a co se má naopak řezat.

Zní to jednoduše, ale když si uvědomíte, že jen jediné kolo obsahuje něco přes 100 různých čar, bylo opravdu co dolaďovat. Když jsem se pustil do grafického návodu, jak čtyřkolku lepit, projevila se další nevýhoda absence 3D programu. Nafotit jednotlivé složené díly všechny ze stejného úhlu se ukázalo jako nemožné, takže jsem se opět pustil do ručního kreslení a nakreslil to tak, aby to jako 3D model alespoň vypadalo.

Zapeklité textury
Zpočátku jsem si myslel, že s texturami nebude problém. Prostě se vyfotí čtyřkolka ze všech čtyř stran, fotky se nařežou a nalepí na jednotlivé díly. Ale tak jednoduché to nebylo. Pokud by měla čtyřkolka tvar krychle, asi by to šlo, ale s těmi spousty ohybů, které vypadají efektně to bylo něco jiného.

Navíc tvar neodpovídal žádné reálné čtyřkolce. A hlavně jednotlivé díly se u čtyřkolky překrývají, takže bych ji musel rozebrat na kusy a teprve potom fotit. Nejtěžší se opět ukázala být pneumatika a na výsledek jsem opravdu hrdý. Pokud byste ji vystřihli a sestavili na desetiny milimetru přesně, budou na sebe navazovat i jednotlivé špunty vzorku. V praxi to tak jednoduché není, ale protože se textury dostatečně překrývají, sluší to čtyřkolce, i když vám občas nůžky nebo ruka ujede :o)